Stopa SKP na nadcházející olympiádě

Jan Šindelář o cílech čtyřbobu na olympiádě: Boj okolo desátého místa / z tisku/

Je možná trochu s podivem, že muž z Nymburka jezdí ve čtyřbobu a je stálým členem reprezentační posádky. Už několik sezon. Jednu zimní olympiádu už zažil a nyní se chystá na druhou. Osmadvacetiletý Jan Šindelář „přesedlal“ z atletiky v SKP Nymburk právě na sport v ledovém korytu a nyní se těží, až se opět představí pod pěti kruhy. „Pro sportovce je to určitě největší akce, takže se těšíme maximálně,“ říká borec, který má ve své sbírce dvě bronzové medaile z mistrovství světa juniorů.

Znovu se po čtyřech letech představíte na zimní olympiádě. Jak se na hry těšíte?

Pro sportovce je to určitě největší akce, takže se těšíme maximálně. Celé je to bohužel ovlivněné C-19, ale co dnes není.

Na minulých hrách jste s čtyřbobem skončili na jednadvacátém místě. Jaké jsou vaše ambice letos?

Po předešlých sezonách je cíl stanoven na boj okolo desátého místa. Výkonnost a materiál na to rozhodně máme, zda budeme schopni potvrdit to i v závodě, to se dozvíme na konci února. Pevně ale věřím, že se nám výsledek podaří.

Dříve jste seděl v bobu jako třetí, nyní jste hned za pilotem. Bude to pro vás o hodně jiné?

Změna to není nikterak velká, možná jen v tom, že sedět na druhém místě je komfortnější a během tréninku, když člověk chce, tak se dá pilotovi koukat i přes rameno (smích).

Vy už jste atmosféru olympijských her zažil na vlastní kůži. Na co se nejvíce těšíte?

Samozřejmě na náš závod, je to cíl, ke kterému směřujeme naši práci a nyní to chceme všem ukázat v jeden moment. Jako tým jsme tomu obětovali hodně a pokud bychom se bavili za normální situace, bez covidu, řekl bych, že se těším také na celou atmosféru her, na oslavu sportu, kterou by olympijské hry měly být. Ale bohužel je situace, jaká je a myslím, že to bude vše v dost omezeném režimu co se týče návštěvy jiných závodů a podobně.

Letos je to v mnohém jiné, kvůli koronaviru je všechno o hodně složitější, žijete v nejistotě, zda si vůbec zazávodíte. Je to mezi vaší posádkou velké téma?

Covid nás ovlivnil dost, zastihl nás v tu nejhorší možnou dobu, po Vánocích, kdy začala druhá půlka světového poháru a pro nás také kvalifikace právě na OH tak se covid postupně objevil skoro u všech členů naší posádky. Byli jsme nuceni vynechat dva závody v lotyšské Siguldě a pilot Dominik Dvořák poté musel poslední dva závody kvalifikace odjet s brzdaři od dalších českých pilotů z Evropského poháru. Bodová ztráta naštěstí nebyla tak razantní a my jsme kvalifikací prošli v obou disciplínách. Ale byly to nervy!

Máte velký strach z toho, že bude někdo z posádky nebo týmu pozitivní a bude po naději zúčastnit se her?

Snažíme se dělat maximum pro to, abychom se možné nákaze vyhnuli. Nicméně samozřejmě netrpělivě čekáme na předodletové testy a doufáme, že všichni vydržíme negativní.

Jak vypadá vaše příprava na vrcholné závody, když nemáme v Česku ledové koryto?

Přes léto se připravujeme stejně jako všechny ostatní týmy na atletickém oválu a v posilovně, to je pro všechny stejné. Jakmile přijde podzim a v Evropě začnou být naledované dráhy, tak odjíždíme vždy tam, kde je led. Naštěstí z Česka to není nikam příliš daleko, například nejbližší dráhu v německém Altenbergu máme cca jeden a půl hodiny cesty autem.

Jak a kdy jste se vůbec k tomuto sportu dostal a kdo vás k němu přivedl?

Byl to rok 2014, kdy jsem poprvé zkusil boby. Tenkrát jsem v Nymburce trénoval atletiku a můj tehdejší tréninkový parťák, který už boby v minulosti zkoušel, řekl, jestli se nezkusíme připravit na tradiční podzimní bobové testy ve startech na trenažeru a dostat se do týmů. Nakonec se to vše nějak podařilo a já začal jako brzdař v Evropském poháru.

Mezi vaše největší úspěchy patří dvě bronzové medaile v mistrovství světa juniorů. Ceníte si těchto umístění nejvíce?

Ještě bych přidal určitě šesté místo z Mistrovství světa 2020 v německém Altenbergu v závodu čtyřbobů. Tenkrát se nám podařilo, co tu dlouho v rámci bobů výsledkově nebylo. Dorazila obrovská podpora od českých fanoušků, areál byl plný lidí, v poslední den závodů dorazilo přes patnáct tisíc lidí. A ten dojezd do cíle, kdy jsme viděli, že jsme udrželi šesté místo, byl úžasný. Myslím, že to byl také poslední závod před fanoušky z důvodů covidu.

Dříve jste dělal atletiku, stal jste se i vicemistrem republiky v běhu na čtyři sta metrů. Proč jste u atletiky nezůstal?

Myslím, že po maturitě a odchodu na vysokou školu jsem začal pomalu ztrácet chuť pokračovat v tréninku na čtvrtku, přesto jsem ale nechtěl se sportem skončit a hledal alternativu. Boby se ukázaly jako ta správná volba, je to krásný sport plný adrenalinu, rychlosti a také skvělých lidí, kteří ho dělají.

Běhy jsou také součástí vaší „suché“ přípravy. Těžíte z toho hodně, že jste dříve provozoval atletiku?

Na bobech je většina lidí bývalých atletů, takže vlastně předpoklad, že člověk umí běhat, má určitou rychlost, se očekává. Přece jen především o té rychlosti a síle to na tom startu je. Každopádně atletika je skvělým předpokladem k celé řadě sportů.

Mezi vaše koníčky patří běžky a motorky. Máte dost času užívat si tyto záliby?

Volného času mimo boby a tréninky moc není, ale pokud se nějaký najde, tak se snažím vždy aktivně odpočívat.

Jan ŠINDELÁŘ

Bydliště: Nymburk

Narozen: 3. listopadu 1993

Zaměstnání: sportovec

Znamení: štír

Oblíbené pití: káva

Oblíbená hudba: ticho

Zdroj: https://nymbursky.denik.cz/ostatni_region/jan-sindelar-o-cilech-ctyrbobu-na-olympiade-boj-okolo-desateho-mista-20220125.html

atletika hlavní stránka