Že by ledovce začaly tát i v českém sportu

Česká unie sportu dlouhodobě a intenzivně poukazuje na velice důležitý význam sportu jako nejlepší prevence pro zdraví občanů. Není pochyb o tom, že pravidelný pohyb zvyšuje kondici i odolnost a naopak snižuje nemocnost či stres. Fyzicky zdatnější generace současně pro stát znamená také nižší náklady na zdravotnictví.

Varovné signály o upadající pohybové kultuře obyvatel v České republice, o prudce narůstající obezitě nesportující mládeže, naplno odhalené nedávným šetřením České školní inspekce, důrazně vysílalo při nejrůznějších příležitostech mnoho odborníků z řad sportovních činovníků, trenérů a lékařů. Politická reprezentace však tyto argumenty nechávala prakticky bez povšimnutí, ačkoliv vláda se formálně zavazovala přijetím koncepcí Zdraví 2020 a Sport 2025 ke zvýšení pohybových aktivit. Ba co víc, stát ještě každoročně ukusuje z už tak hodně ohlodaného rozpočtového koláče na sport, v němž je pro letošek alokováno tristních 5,2 miliardy korun, nejméně za posledních dvacet let.

Zdá se však, že v této, vládními politiky dosud výrazně opomíjené problematice, nyní přece jen nastává určitý posun. Odborný portál Zdravotnický deník je pořadatelem tzv. stálé konference s názvem Ekonomika prevence, v níž se do diskusního panelu zapojili také současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, jeho bývalý slovenský kolega Richard Raši nebo ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. V rámci svých, často nezvykle otevřených vystoupení navíc dospěli ke vzácné shodě: Klíčovým prvkem zdravotní prevence je sport. Do něj vložené prostředky se mnohonásobně vrátí. Zaslouží si proto státní podporu a propagaci!

„Z čistě ekonomického pohledu člověk, který chodí na preventivní prohlídky, účastní se screeningových programů a žije zdravým stylem života, ušetří státu nemalé peníze,“ uvedl ministr Vlastimil Válek a vzápětí přidal varování: „Je na čase konat, protože pokud se nepodaří změnit systém veřejného zdraví, systém se zhroutí. Celé financování zdravotního pojištění bude financovat nějakých 25 procent zaměstnanců a podnikatelé, nikdo jiný. A pokud víme, jak exponenciálně stoupá cena za ´centrovou´ péči, víme, že to bez brutálního zlepšení veřejného zdraví nelze ufinancovat. Stát se prostě ekonomicky zhroutí.“

Bývalý slovenský vicepremiér a ministr zdravotnictví Richard Raši informoval o tom, že na Slovensku byla zahájena debata, zda by část veřejného zdravotního pojištění, tedy povinných zdravotních daní, neměla být transferovaná na podporu sportování dětí a mládeže. Kromě toho, že by vyrostly nové sportovní talenty, by to podle něj přineslo znatelný zdravotní efekt. „Náš výzkum ukázal, že jedno euro investované do mládežnického sportu přináší ekonomice přibližně tři eura, výrazně zvyšuje zaměstnanost a má nezpochybnitelné zdravotní efekty,“ řekl Richard Raši.

Ministr Válek reagoval, že v zákoně, který chce jeho resort prosadit už na začátku příštího roku, by podobná forma využití části veřejného zdravotního pojištění na podporu sportování dětí a mládeže měla být také. „Počítáme s částkou zhruba dvou tisíc korun na osobu,“ upřesnil Vlastimil Válek, který hodlá ve vládě předložit legislativní úpravu v lednu příštího roku.

„Sport podporujeme i po stránce marketingové a ´píárové´, kdy můžeme určité zdroje investovat do podpory zdravého životního stylu a akcí, které cílí na přitáhnutí lidí ke sportovním aktivitám,“ prohlásil ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Zbývá teď jediné – aby stát konečně přešel od slov ke konkrétním činům a aby prozřeli i další ministři. Postačí, když stát bude naplňovat své vlastní závazky a koncepce pro zajištění výchovy ke sportu, péče o pohybové aktivity obyvatel a zdravý životní styl, která pro tuto oblast přijal. A také ve státním rozpočtu vyčlení sportu adekvátní částku srovnatelnou s tou, jíž dotuje kulturu, která má státní podporu více jak třikrát vyšší. Jinak bude Česká republika v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi Evropy stále řešit nedostatečnou pohybovou gramotnost obyvatel i rostoucí náklady na jejich léčení.