Mixová liga Nymburska pokračovala svým druhým turnajovým dějstvím

Osmnáctý ročník v rámci dvaadvaceti let pod neúnavnou taktovkou dua promotérů, ředitelů, organizátorů a přátel, v podání nestárnoucího F. Kokeše a duchaplného T. Kokojana. Co k tomu dodat – je to darda, dost dobrá práce a parádní výdrž.  Za jisté specifikum tohoto ročníku lze považovat fakt, že T. Kokojan poněkud obsáhleji inovoval a aktualizoval soutěžní řád MLN, který posléze s chutí a velkou radostí schválil Kokeš. Nicméně oba sympatičtí chlapíci si na počátku letošního seriálu určitým způsobem vybrali oddechový čas, a to především z hlediska své tradičně bezchybné až geniální organizace.                                                                                                                                                                                       Druhý turnaj letošní sezóny totiž jasně naznačil, že se s největší pravděpodobností, bude tentokrát jednat o poněkud fantaskní ročník, možná i jeden z nejbizarnějších turnajových seriálů celé dosavadní soutěžní historie. Kromě skutečnosti, že se po přepočítání bodů měnilo při vyhlašovacím ceremoniálu konečné pořadí týmů z prvního turnaje, a to konkrétně na druhém a třetím místě (po opravě Žert stříbrný a Mušketýři bronzoví), děly se v průběhu slunné soboty další pitoreskní a neortodoxní události. Především se jednalo o bídné po turnajové psychické rozpoložení, velice herně frustrovaného a společensky rozhněvaného pana Kokeše, zapomenutý klíč od světel v kapse bundičky unaveného pedagoga „Kokose“ a mizerně uklizenou síť, patrně důsledkem vlastního vnitřního zlobného rozpoložení, panem „Dobrotou“ Kokešem (sako „hajdalácky“ hozené za švédskou bednou).  Vcelku spravedlivě proto na nelichotivý koloběh sobotních negativních událostí navázal, a to hned na počátku nedělního mlžného, nevlídného a chladného rána, zuřící Licek. Konsternovaný chlapec totiž logicky na svém dětském turnaji, díky dvěma výše posledně uvedeným faktům, postrádal nejen jednu síť, ale také i klíče od světel. Protřelý volejbalový profík, bývalý lídr Kladna a občasný usurpátor, sympatické pašáky, nejen že příliš nešetřil, ba naopak obě legendy verbálně a po zásluze, solidně potrestal. Svým zlobným monologem, Licek způsobil podstatně větší duševní příkoří kantorovi, neboť ten již byl, na rozdíl od rozespalého pana Kokeše, absolutně probuzený a při smyslech.                                            Nutno ovšem dodat, že po sportovní stránce bylo na turnaji mixovky vše v naprostém pořádku a celé turnajové klání mělo hladký a poměrně vyrovnaný průběh. Všech šest družstev předvádělo poměrně kvalitní výkonnostní volejbal. Za zajímavost stojí fakt, že pět mužstev si oproti minulému turnaji vyměnilo konečná pořadí. Výjimkou byla Mašinka, která nešťastně obhájila „poslega“ flek, což konsternovalo především jejího imaginárního „fíru“, rozmrzelého pana Kokeše. Další raritou byl fakt, že tým „Rummu“ neskončil úplně poprvé na absolutním chvostu a od čtvrtého místa ho dělilo pouze půl bodu. Díky tomu virtuální „Božkovští chasníci“ z Velkého Hlavna, nakonec skončili pátí, těsně za bramborovými Mušketýry. Poměrně s přehledem zvítězil Žert (12, 5 bodu), stříbro bral SKP Nymburk (10 bodů) a třetí skončil Tichý Nymburk.

                                   Celkové pořadí po dvou odehraných turnajích:

1. 1.       místo: Žert Nymburk + SKP Nymburk – oba 19 bodů
2. místo: Tichý Nymburk + Mušketýři Nymburk – oba 15 bodů
3. místo: Mašinka Nymburk – 11 bodů
4. místo: Rumm Velké Hlavno – 6 bodů.                                                  /made by kok2017/.